Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938

Jde o první komplexní zpracování uvedeného tématu. Pozornost je věnována významným osobnostem, které měly k Plzni tvůrčí vztah a současně jejich význam je nadregionální (Loos a jeho okruh, Jan Gillar, Josef Špalek, Karel Honzík, Jan Víšek). Současně je nastíněna i dobová situace, která vedla k vytvoření určitého ohniska moderní architektury i ze samotné Plzně, kde předně díky městskému stavebnímu úřadu a pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů (Hanuš Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf Černý, Jaroslav Čada). Připomenuti budou i soukromě projektující tvůrci – předně Leo Meisl, Václav Neckář a František Němec. Kromě jednotlivých osobností a jejich prací je významným tématem urbanismus, jemuž zatím byla věnována zcela mizivá pozornost. Jsou proto nastíněny souvislosti přípravy generálního regulačního plánu Plzně Vladimírem Zákrejsem. Snahou je ale předně popsat specifickou situaci, v níž se Plzeň nacházela s ohledem na svůj průmyslový charakter. Šlo předně o unikátní snahu o postupné vyrovnání s chybnými řešeními založenými ve druhé polovině 19. století. Výsledkem bylo vymísťování průmyslu z centra a postupná přestavba jeho partií včetně četných razantních rekonstrukcí a revitalizací. Nastíněny jsou urbanistické aktivity městského stavebního úřadu, umělecké rady a technické komise, ale rovněž zásahy státního Památkového úřadu a spolků. Prezentovány jsou předně původní dokumentace staveb a částí města a fotografie dokončených staveb a jejich souborů, ale také interiérů a letecké snímky. Důraz je kladen na porovnání stavu míst před úpravami a po nich.

Součástí expozice jsou také četné další dokumenty, zajímavosti a modely staveb ze sbírky ZČG včetně jednoho modelu zcela nově zhotoveného.

V expozici je zahrnuta projekce krátkých dobových filmů z let 1922 a 1938.

Závěr se stručně věnuje i následnému období, které předchozí éru do značné míry negovalo a zavinilo současný stav města i jeho nízký stupeň poznání.

Podrobněji by se architektonickému vývoji města v letech 1939–1950 měla věnovat samostatná výstava, kterou ZČG chystá na rok 2020.

K výstavě vyšla ve spolupráci s vydavatelstvím Starý most stejnojmenná kniha.

Výstava je prodloužena do 28. února!
 

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky s autorem výstavy Petrem Domanickým
13. prosince 2018 a 14. února 2019 vždy od 17 hodin, 21. února od 15 hodin

Komentované prohlídky s lektorkou Monikou Hubkovou
26. ledna, 9. února, 16. února a 23. února vždy od 16 hodin, 23. února též od 15 hodin

Kapacita komentovaných prohlídek je omezena, nutná rezervace na telefonním čísle 377 908 534 (pokladna výstavní síně, denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin).

Přednáška o modelu Pavilonu města Plzně z Jubilejní výstavy v roce 1938 (v rámci cyklu Jedno dílo / jeden svět, přednáší Petr Domanický)
5. prosince 2018 od 17 hodin

Pane architekte, smíme dál? Odpolední komponovaný program
sobota 19. ledna 2019
- 14 h: Výtvarná dílna pro rodiče s dětmi
- 16 h: Komentovaná prohlídka s autorem výstavy
- 17 h: Račte vstoupit ... Čeká vás Adolf Loos
Podrobný program celého odpoledne ZDE

V galerii budeme si hrát, postavíme vesnici, město i hrad
Prázdninová tvůrčí dílna pro děti 1. a 2. stupně ZŠ vedená lektory ZČG v Plzni
středa 27. února od 10 do 14 hodin.
Vstupné 50 Kč, doprovod rodičů zdarma.
Přihlášky posílejte do 25. 2. 2019 na email: lukasova@zpc-galerie.cz.

Pro další doprovodný program sledujte též galerijní Facebook!

Edukační programy: Rezervace pořadů pro školní a jiné skupiny: rezabkova@zpc-galerie.cz, 377 908 536.

Pracovní listy pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ

Exponáty, historické fotografie a filmy na výstavu zapůjčili:
Archiv města Plzně, Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., Korandův sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni, Magistrát města Plzně, odbor stavebně správní – spisovna, Muzeum města Brna, p. o., Muzeum umění Olomouc, p. o., Národní filmový archiv, Památník národního písemnictví – Literární archiv, Státní oblastní archiv v Plzni, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, p. o., Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad generála Josefa Churavého, Západočeská galerie v Plzni, p. o., Západočeské muzeum v Plzni, p. o., knihovna, národopisné oddělení, oddělení novějších dějin, Muzeum Dr. B. Horáka Rokycany, soukromé sbírky.

Projekt podpořilo Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Plzeň, Nadace 700 let města Plzně a Plzeňský Prazdroj, a. s.

OHLASY V MÉDIÍCH
Plzeň TV (od 3:09)
Týden
Archiweb
Plzeňský deník
Plzeňský rozhled
Město Plzeň