Luboš Drtina patří k autorům, kteří významně ovlivnili užitou grafiku. Jeho precizní a výrazově nezaměnitelné knižní, časopisecké a jiné grafické úpravy citlivě reflektují literární hodnotu upravovaných titulů (viz autorova bibliofilská edice, v níž vychází především poezie), a současně vycházejí z osobitého názoru formovaného vlastní volnou tvorbou a autorskými knihami.
Anatomie skoku do prázdna. Rok 1968 a umění v Československu
Pražské jaro, invaze a začátek normalizace ve výtvarném umění
Rok 1968 je rokem kulminace jak tzv. obrodného procesu v československé společnosti, tedy snah o jeho demokratizaci a postupné vyvázání se z vlivu Sovětského svazu. Toto období je známé jako Pražské jaro — tedy tzv. obrodný proces, který měl demokratizovat jak vládnoucí Komunistickou stranu Československa, tak rozhodovací procesy v celé společnosti.
Rok 1918 a umění v Plzni. Československá samostatnost v historii plzeňského uměleckého života 1914–1928
Výstava se pokusí v časovém rozmezí let 1914–1928 zachytit dopad velkých historických událostí na kulturní a umělecký život v Plzni, přičemž osou této sondy je vznik samostatného Československa 28. října 1918. Tato událost byla významným podnětem regionálního uměleckého života. Demokratický étos samostatné republiky vyzýval k emancipaci regionální kultury, kterou centralistický, hierarchizovaný kulturní model monarchie přehlížel.
Z akademie do přírody. Podoby krajinomalby ve střední Evropě 1860–1890
Záměrem výstavy je představit hlavní centra krajinářského školení, která měla vliv na zobrazování přírody a naturalistických motivů. Po vzoru barbizonské školy se v druhé polovině 19. století uvolňuje přístup k ztvárnění přírody. Postupně dochází k reformování anebo znovuzavedení oboru krajinomalby i na akademiích výtvarného umění.
Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938
Plzeň nebývá, kromě několika jednotlivostí, vnímána jako město pozoruhodné z hlediska architektonického vývoje v nové době. Tato skutečnost však nevychází z nedostatku pozoruhodných návrhů a realizací, ale spíše z neznalosti, destrukčních zásahů druhé poloviny 20. století a přetrvávajícího důrazu historiků na avantgardní koncepty.