Mimořádný přírůstek do sbírek ZČG

Monumentální řezba Crucifixus (Ukřižovaný) významného představitele evropského sochařského umění druhé poloviny 20. století Jana Koblasy (5. října 1932 Tábor – 3. října 2017 Hamburg), patří do souboru děl, v nichž se umělec dlouhodobě věnoval tématu oběti.
Ve druhé polovině sedmdesátých let a počátkem let osmdesátých realizoval Jan Koblasa tři zásadní sochařská díla ztvárňující utrpení Krista: Velké pašije (1976), řezbu Crucifixus vytvořenou v témže roce, kterou nyní galerie zakoupila, a na počátku osmdesátých let monumentální, tvarově oproštěnou realizací Ukřižovaný (1981–1982) pro kostel v Dietrichsdorfu.

V pojetí plastiky Crucifixus volil umělec oproti dvěma jmenovaným realizacím expresivní řešení, které zdůrazňuje míru Kristova utrpení prostřednictvím martyrizujících zásahů do hmoty, jež obnažují a akcentují hledisko oběti v míře subjektivního utrpení a vyjadřují latentní lidskou krutost. Zraňovaná hmota vytváří emocionálně vypjatý výraz, je figurací utrpení v jakési „prařeči“ forem.

S odstupem doby je nutno ocenit tvůrčí kontext sochy v díle autora – tedy dlouhodobou koncentraci a empatii, s níž, se tématu věnoval – a umělcovu tvůrčí invenci a hloubku duchovního prožitku, které dokázal vložit do ideově odlišně zpracovaných ztvárnění tématu. Osobitě zpracovaná socha Crucifixus, má v tomto ohledu v Koblasově díle mimořádnou pozici.

Zakoupení díla obohatí sbírku současného umění (podsbírka plastika) Západočeské galerie v Plzni o reprezentativní sochu významného evropského umělce, jehož dílo je zastoupeno v předních českých a evropských sbírkách. S ohledem na sakrální námět toto dílo posílí nevelký, ale důležitý soubor sakrální tématiky v umělecké tvorbě 2. poloviny 20. st. ve sbírkách galerie (vedle děl Aléna Diviše, Ivana Sobotky, Květy Válové, Jana Zrzavého aj.).