Anatomie skoku do prázdna. Rok 1968 a umění v Československu

Obdobně je tato doba také vyvrcholením emancipace československého umění, které se začalo sebevědomě zapojovat do mezinárodních struktur umělecké scény. Reaguje nebo předjímá všechna důležitá témata a přístupy – novou geometrii, novou figuraci, konceptuální umění a umění akce. Podobně se uvolnila celá společnost – dobová média svědčí o docela jiném klimatu, než jaký společnost svazoval začátkem 60. let.
Výstava Anatomie skoku do prázdna je soustředěna na léta 1966 až 1973. V pěti částech ukazuje změny, jimiž Československo prošlo v krátkých pěti letech – od společnosti, která se začínala chovat jako občanské společenství západního typu, přes společnost šokovanou absurdní invazí vojsk Varšavské smlouvy, a o pět měsíců smrtí Jana Palacha až po společnost rezignovaně přijímající normalizační restrikce.
Výstava představuje více než 140 děl, jejichž vznik přímo souvisí s událostmi této doby nebo jsou podvědomou reakcí na situaci v Československu. Jako téměř okamžitá reakce na okupaci vzniklo několik výtvarných děl (např. práce Jiřího Koláře, Zbyška Siona, Vladimíra Jarcovjáka, Juliuse Kollera a dalších), ale v průběhu druhé poloviny roku 1968 i 1969 se objevila další, která na absurditu okupace a na šok a zklamání reagovala i v abstrahované či symbolistní podobě (Jitka a Květa Válovy, Karel Nepraš, Julius Koller, Mikuláš Medek…), vznikla i řada prací reagující na smrt Jana Palacha, mezi nejznámější patří práce Olbrama Zoubka a Václava Boštíka, ale vystaveny budou i pozoruhodné plastiky, jako například sochaře Zdeňka Šimka. Závěr výstavy tvoří Cesta k normalizaci, ukazující deziluzi, vztek ale i stažení se do sebe sama, do soukromého světa, což bylo typické pro období sedmdesátých let a obrovsky kontrastující s živou dobou Pražského jara. Výstava představí zároveň klíčové práce slovenských autorů, vedle už zmíněného Juliuse Kollera jsou to zejména díla Jozefa Jankoviče, který v rozsáhlých plastikách a kresbách je autorem jedinečným způsobem vizualizující dobovou atmosféru.
Výstavu v Západočeské galerii v Plzni (červen – září 2018) a její reprízu v Museu Kampa (duben – červen 2019) doprovází publikace zabývající se stejným tématem, vydaná v nakladatelství Bárta & Bárta v Lomnici nad Popelkou. Publikace je vydána s českým a anglickým textem, ZČG je spoluvydavatelem.
Pro Západočeskou galerii představuje téma roku 1968 pokračování v dramaturgické lince, která se dotýká tématiky totalit – navazuje například na předchozí projekt Tenkrát v Evropě – Čeští umělci v totalitních režimech 1938–1953. Museum Kampa se dlouhodobě zabývá uměním 2. poloviny 20. století, včetně tvorby emigrantů, kteří vzhledem k situaci nastavší po invazi emigrovali do zahraničí. Výstava představuje vůbec první shrnutí problematiky, dílčím způsobem zpracovávané v dílech historiků popřípadě v monografických pracích (výstavách i katalozích) o jednotlivých autorech výtvarnících.
Výstavu doprovází řada doprovodných programů, konkrétně je reflektován odraz Pražského jara a srpna 68 ve filmu a populární kultuře (zejména populární hudba), autorská čtení dobových textů popřípadě deníkových záznamů, přednášky, aj., řada aktivit je zaměřena přímo k 21. 8.
Záštitu nad výstavou převzali
Ilja Šmíd, ministr kultury České republiky,
Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje,
a Martin Zrzavecký, primátor města Plzně.

DOPROVODNÝ PROGRAM

21. 6. 17 h  Komentovaná prohlídka s autorkou koncepce výstavy Helenou Musilovou
27. 6. 17 h  Plzeňské jaro a co mu předcházelo. Naděje a zklamání roku 1968    
                     Přednáší Lukáš Krejčí.

21. SRPEN V GALERII (vstup na všechny pořady zdarma):
-- 17 h  Komentovaná prohlídka výstavy s její autorkou Helenou Musilovou
-- 18 h  21. srpen 1968: promítání dobových filmových materiálů
                     S úvodním komentářem Michala Šaška
-- 19 h  Pietní happening k uctění 137 obětí sovětské okupace
                     Každý může připomenout jejich památku napsáním jednoho jména
                     na dlažbu před galerií a položit zde zapálenou svíčku.
-- 20 h  Hudba a poezie konce šedesátých let
                     Ukázky představí Zdeněk Raboch.

23. 8. 17 h Beseda s pamětníky (Stanislav Bukovský, Milan Skočovský aj.)
5. 9. 17 h   Nová československá filmová vlna 60. let. Přednáší Stanislav Polauf.
11. 9. 17 h  Mezi odporem a konformismem. Strategie umělců po okupaci 1968    
                     Přednáší Lukáš Krejčí.
16. 9. 18 h Slavnostní koncert k ukončení výstavy
Poslední neděli konání výstavy platí po celý den VSTUP ZDARMA.

Tvůrčí dílny pro děti a rodiče
25. 7.  16–18 h  Co se děje v králíkárně? – dílna věnovaná Karlu Neprašovi
15. 9.  14–16 h  Když mluví ruce i tělo – dílna věnovaná Jozefu Jankovičovi
Pro rodiče s dětmi je ve výstavě k dispozici samoobslužná aktivita Galerijní kufřík.

Jako doprovodný program probíhá v přednáškovém sále v Pražské 13 výstava fotografií Karla a Anny Kocourkových z alba Stanislava Bukovského PLZEŇ – UMĚLECKÉ CENTRUM SVĚTA 1972 (20. června – 16. září).  Autorské představení výstavy se koná 12. července od 18 hodin za účasti Stanislava Bukovského a manželů Kocourkových.

Reportáž České televize (Události v kultuře – ČT art)
Reportáž Plzeň TV (od 5:06)
Rozhovor s autorkou výstavy Helenou Musilovou na Artzóně ČT
Recenze Barbory Ropkové na Artalk.cz
Recenze Jana H. Vitvara v Respektu
Recenze Jana Šídy na Novinky.cz
Česká televize - pietní happening 21. srpna za 137 obětí sovětské okupace 1968
Reportáž ZAK TV z pietního hapeningu 21 .srpna (od 4:10)
Aktuálně.cz – fotoreportáž z pietního happeningu 21. srpna