Vzpomínka na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl. České umění 1903–1943 ze sbírek Národní galerie v Praze

První část výstavy se soustředí na léta 1903–1918. V roce 1905 měl v Praze velkou výstavu norský malíř Edvard Munch, což se stalo iniciační událostí pro rozvoj českého moderního umění. Vznikla celá řada špičkových děl, které můžeme nejprve řadit k širokému proudu expresionismu, postupně transformovaného do kubistického tvarosloví. Právě český kubismus zaujímá v evropském umění výjimečné místo; principy tohoto směru zde byly pochopeny a dále inovativně rozvíjeny do velmi specifických podob.

Druhá část výstavy představuje léta 1918–1930 a vizuální pestrost v nově vzniklé Československé republice. Nové politické a společenské uspořádání se podepsalo i na podobě českého umění – na jedné straně optimismus a pohrávání si s žánry, formami a obsahy, na druhé straně civilistní a sociální témata.

Poslední část výstavy je věnována létům 1930–1943, kdy se české umění osamostatnilo od svých vzorů a dokázalo přijít s vlastními koncepty, které rezonovaly s celkovým charakterem světového umění. Surreálná a imaginativní díla zároveň vyjadřovala obavy z dobové politické i společenské situace, která vyústila v tragédii 2. světové války. Velká pozornost je věnována dílu Josefa Šímy, který v blízkosti surrealismu nově zhodnocoval motivy světla a jednoduchých tvarů.

Výstava je sestavena ze sbírek Národní galerie v Praze a představuje modifikaci projektu, který představil české malířství v Muzeu současného umění v Soulu. Jejím cílem je téměř v edukativní podobě ukázat hlavní linku, příběh, které české umění této doby prožívalo. Svým způsobem shrnuje dva zásadní výzkumné projekty, které Západočeská galerie připravila, Rytmy, pohyb, světlo. Impulsy futurismu v českém umění a Palmy na Vltavě, a zasazuje je do širšího kontextu domácího umění. Výstava zároveň ukazuje, jak důležitá je pro každé sbírkotvorné muzeum umění vlastní stálá expozice, která může nejen přinést široké veřejnosti výrazný umělecký zážitek z vynikajících uměleckých děl, ale také představit důležité kapitoly z českého výtvarného umění v jeho přirozeném, kontinuálním vývoji i v širších kulturně historických souvislostech.

TISKOVÁ KONFERENCE: 23. května 2013 od 13 hodin, přednáškový sál, Pražská 13

VERNISÁŽ: čtvrtek 23. května 2013 od 17 hodin, výstavní síň Masné krámy

DOPROVODNÝ PROGRAM

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY S AUTORKOU VÝSTAVY - 24. 5. a 11. 6. od 17 hodin

22. 6. 2013 ve 14 hodin: Sobotní ateliér pro rodiny s dětmi – lektorské oddělení NG v Praze

17. 7. 2013 v 17 hodin: České umění před druhou světovou válkou – přednáší Helena Musilová (NG v Praze)

REALIZAČNÍ TÝM VÝSTAVY

Koncepce výstavy: Helena Musilová
Kurátoři výstavy: Petra Kočová, Jana Šmídmajerová
Spolupráce: Národní galerie v Praze
Architektonické řešení: Jaroslav Bárta
Grafický design: Jaroslav Bárta, Matěj Bárta
Překlad: EUFRAT Group – Překladatelské a tlumočnické centrum EUFRAT
Doprovodný program: Marcela Štýbrová, Jiří Hlobil

Záštitu nad výstavou převzali

Alena Hanáková, ministryně kultury České republiky
Milan Chovanec, hejtman Plzeňského kraje
Martin Baxa, primátor města Plzně

Výstavu připravily Západočeská galerie v Plzni a Národní galerie v Praze.

Výstava byla podpořena z projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. www.plzen2015.eu, www.mkcr.cz

PARTNEŘI

Plzeňský kraj, Plzeň 2015, o.p.s., Ministerstvo kultury ČR, Rada galerií ČR, Bohemia Sekt, Kunsttrans Praha

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

Art+Antiques, Ateliér, Mladá fronta DNES, I-Prague, Centrum Bavaria Bohemia Schönsee, Český rozhlas Plzeň, Plzen.cz, Railreklam

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výstavena jsou díla těchto autorů:

František Kupka

Bohumil Kubišta

Jan Zrzavý

Emil Filla

Antonín Procházka

Jindřich Prucha

Otto Gutfreund

Václav Špála

Jan Štursa

Vincenc Beneš

Josef Čapek

Otakar Kubín

Jindřich Štyrský

Otakar Marvánek

František Foltýn

Karel Teige

Josef Šíma

František Muzika

Otakar Švec

Bedřich Štefan

Alois Wachsman

Rudolf Kremlička

Alexander Vladimír Hrska

Pravoslav Kotík

Jan Lauda

Vlasta Vostřebalová-Fišerová

Toyen

Miroslav Holý

Bedřich Piskač

Jan Lauda

Karel Holan

Karel Pokorný

Josef Kaplický

Hana Wichterlová

František Janoušek

Zdeněk Dvořák

Zdeněk Rykr

Josef Wagner

František Vobecký

Vincenc Makovský