HANUŠ ZÁPAL (1885–1964). Architekt Plzeňska
První monografická výstava nejvýznamnějšího architekta Plzně ve 20. století
První monografická výstava nejvýznamnějšího architekta Plzně ve 20. století
Výstava sleduje prostřednictvím konfrontací širokou inspirační základnu, z níž kubističtí architekti, sochaři a malíři čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty. Šlo o nejrůznější projevy evropských i mimoevropských kultur z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění.
Výstava, připravená jako jedna z hlavních součástí programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, je jedinečnou možností znovu objevit život a dílo výjimečného plzeňského rodáka, který se proslavil na druhém konci světa.
Výstava byla připravena k programu 35. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století, pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, tentokrát na téma Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století.
Výstava je jedním z hlavních projektů Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Na výstavě jsou zastoupeni umělci představující slavnou malířskou mnichovskou školu, mnichovský Jugendstil a avantgardní hnutí skupiny Der Blaue Reiter.
V roce 2014 uplyne 130 let od narození všestranného umělce Josefa Váchala (1884-1969). Originální tvůrce pohybující se mezi styly a žánry zasvětil svoji práci především knižní tvorbě, která bude těžištěm výstavy. Doplněna bude Váchalovou volnou tvorbou, která s úpravou knih úzce souvisela (obrazy, kresbami, volnými grafickými listy).
Výstava – první tohoto druhu u nás – předvádí v promyšleném výběru bohatství karikatury a další s ní souvisící tvorby od konce 18. do začátku 20. století. Zveřejňuje pozoruhodné, často dosud nepublikované artefakty z řady předních veřejných i soukromých sbírek a připomíná rovněž mistrovská díla v dobových ilustrovaných časopisech.
Výstava je zaměřena na pozoruhodný vztah mezi tvorbou Zbyňka Sekala (1923–1998) a vizuální estetikou tradiční japonské kultury včetně její specifické citlivosti k přírodnímu materiálu. Umělec měl v posledním desetiletí svého života dvakrát příležitost navštívit Japonsko (1989, 1997) a nalezl v něm hluboké souznění se svou tvorbou.
Výstava se zaměřuje na počáteční období tvorby Františka Kupky (1871-1957), kdy se po přesídlení do Paříže věnoval především grafickému dílu, ilustrátorské práci, přispíval svými kresbami do ilustrovaných revuí a satirických časopisů. Zmíněné období bude představeno prostřednictvím známých i méně známých prací pocházejících z českých a francouzských sbírek, stejně j
Výstava hledá odpovědi na řadu otázek spojených s procesem decentralizace české umělecké scény a rozvojem nových uměleckých center. Výstava mapuje vývoj regionálních uměleckých scén v časovém rozmezí 1980–2010. Zvolena byla tato centra: České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Zlín.