Archiv výstav

Výstava fotografa Bohdana Holomíčka (1943) a malíře Tomáše Císařovského (1962) sleduje průniky dvou výrazově i generačně jinak založených výpovědních světů. Díla obou autorů totiž vykazují podobnou intuitivní citlivost k opakujícímu se řádu platnosti historických, společenských a přírodních jevů, jejichž kontrapunktem je vždy konkrétní dějová konstelace a konkrétní lidský osud. Na jedné straně veletok historického času, který se ustaluje zpětným pohledem, na straně druhé konkrétní jedinci, kteří jednají, aby naplnili své ideje tím, jak nebo kde žijí.

Období přelomu 19. a 20. století patřilo k bouřlivým a dynamickým etapám ve vývoji výtvarného umění, které se stávalo stále důležitější součástí života v celé tehdejší Evropě i Americe. Belle époque, jak je tato doba od 90. let 19. století až do začátku první světové války zpětně označována, poskytla důležitý prostor mj. pro etablování uměleckých směrů, jakými byly symbolismus, secese a impresionismus, které záhy získaly internacionální význam. Umělci začali pro svoji tvorbu objevovat nová témata, která citlivě odrážela převládající nálady ve společnosti – od únavy a skepse z konce století až po víru v celospolečenský pokrok, jejž přinese blížící se nový věk.

Práce studentů MgA. ateliéru Grafického designu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU

Výstava přináší několik sond do fenoménu lidské chůze, od procházky a výletu přes stěhování se a dobrodružné výpravy až po nucený exil. Soustřeďuje se na zpodobení chůze jednotlivce, ale sleduje i kolektivní pohyb. Ke zhlédnutí jsou malby, grafiky, fotografie, koláže, deníky i předměty spojené s chůzí městem či krajinou od předních představitelů české umělecké scény od 19. století až po současnost. Výtvarná díla doprovázejí texty soudobých básníků, jež umocňují zážitek z výstavy, která svou dynamikou podněcuje touhu k osobnímu prožitku putování.

Výstava děl Václava Karla je uspořádána ke 120. výročí umělcova narození. Západočeská galerie v Plzni má ve svých sbírkách několik autorových maleb a především ucelený soubor více než dvou desítek ilustrací k Erbenovým Českým pohádkám. Spolu s několika ukázkami knih tyto práce tvoří stěžejní část výstavy.

Zásadní součástí komiksu je kresba. Kresba, která v sekvencích tvoří příběh, obrazové vyprávění. Komiksový autor je kreslíř – kreslíř figuralista, musí zvládnout udržet výrazný styl, atmosféru příběhu v obrazovém vyprávění v řadě za sebou jdoucích obrazových sekvencích. Jaké jsou a byly kresebné možnosti výrazného českého komiksu? Jak se umělci vzájemně inspirovali? A odpovídá publikovaný a populární výsledek komiksu jejich vlastnímu kresebnému dílu?

Výstava představuje české salonní umění v jeho evropské dimenzi, jak to mezi léty 1870–1914 bývalo běžnou praxí na tehdejších salonech.

Jedním z cílů ruské agrese na Ukrajinu je zničení ukrajinské kultury a národního dědictví, které svědčí o příslušnosti Ukrajiny do středovýchodní Evropy. Symbolem tohoto ničení se hned v prvních dnech války stala zkáza Vlastivědného muzea v Ivankově, jež uchovávalo díla lidové malířky a přední představitelky naivního umění Marie Prymačenko (1918-1997).

Výstava představuje práce studentů ateliéru Didaktické ilustrace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, které vznikaly v průběhu letního semestru letošního roku. Bližší spolupráce Západočeské galerie v Plzni a Sutnarky byla ustanovena v prosinci 2021. Na společných projektech začaly obě instituce pracovat hned na začátku roku 2022.

Sbírkový fond Západočeské galerie v Plzni se mezi znalci těší renomé, širší veřejnosti je však prakticky nedostupný. Od svého vzniku neměla ZČG vlastní institucionální zázemí, které by zajistilo celkové potřeby galerie včetně výstavních prostor pro stálé expozice sbírek. I proto byla do výstavního programu zařazena tato výstava, která návštěvníkům představuje vybrané nejvýznamnější autory a jejich díla, jimiž galerie obohatila v posledním desetiletí své fondy.