Přejít k hlavnímu obsahu

Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem

Výstavní síň Masné krámy
Autor
Marie Rakušanová
Kurátor
Ivana Skálová

Divák Franz Kafka se zajímal nejen o obrazy vysokého umění, ale také o projevy populární kultury, zahrnující obrázkové časopisy a plakáty, filmy, fotografie, tanec, cirkus a kabaret. V různorodosti obrazů, které Kafku v jeho každodennosti obklopovaly, můžeme vidět paralelu k multilingvismu, charakteristickému pro tehdejší Prahu a celý středo- a východoevropský prostor. Při průchodu svým městem byl Kafka vystaven změti jazyků – češtiny, němčiny, němčiny židovských intelektuálních vrstev, německé kreolštiny‘ českých kuchařek a sluhů, moderní hebrejštiny spojené se sionistickým hnutím, a po roce 1914 také jidiš židovských uprchlíků z východu.

Podobně pestré byly také vizuální podněty útočící na Kafkův zrak. Nároží městských domů byla pokryta plakáty, v nichž se střetávala estetika historického eklektismu a akademismu se secesním dekorativismem a japonismem přelomu století, a později také s echy kubismu, v Praze mimořádně vlivného. Na výstavách Spolku výtvarných umělců Mánes se Kafka mohl setkat s francouzským impresionismem, postimpresionismem, českým secesním symbolismem a kubismem, či severským symbolistním expresionismem. Na výstavách Krasoumné jednoty a Spolku německých výtvarných umělců v Čechách se konfrontoval s představiteli salonní malby z center německé říše i s představiteli německočeského spiritualismu. V Klubu německých umělkyň mohl vidět tvorbu malířek a sochařek z Prahy, Olomouce, Brna, Vídně, Mnichova a dalších center německojazyčné výtvarné kultury, uplatňujících konformní malířské postupy, ale také reflektujících výtvarné inovace. V pražských biografech sledoval exaltovaný výraz gest a obrazů evropských a amerických němých filmů, navštěvoval představení ruského i francouzského baletu a v kabaretech pozorně vnímal postoje a pohyb doprovázející zpěv, tanec i recitování varietních umělkyň a umělců.

Výstava představuje tuto obrazovou mnohost dnešnímu divákovi prostřednictvím děl různých médií. Zároveň pokládá otázku, jakým způsobem se Kafkovy vizuální zkušenosti mohly promítat do jazyka jeho textů. Kafka nesourodé obrazy dokázal hltat, detailně pozorovat a popisovat, nikdy je však nekategorizoval, neinterpretoval ani nesoudil. Zároveň k vizuálním vjemům pociťoval určitou nedůvěru. Ve svých denících a dopisech hovořil o touze, kterou v něm obrazy probouzely, aniž by poskytovaly její uspokojení. Spisovatelovy ambivalentní pocity vůči vizualitě se promítly do některých pasáží jeho povídek a románů, čerpajících sílu z napětí mezi obrazem a jazykem.

Vystavena jsou díla přibližně z 25 českých a 6 zahraničních (zejména německých a rakouských) muzeí, galerií, knihoven, archivů i soukromých sbírek.

 

Výstavu připravila Západočeská galerie v Plzni a Adalbert Stifter Verein ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze v rámci projektů Kafka 2024 a Kafka 100. S podporou Ministerstva kultury ČR a Česko-německého fondu budoucnosti.

Záštitu nad projektem Kafka 2024 převzali: Claudia Roth, zmocněnkyně spolkové vlády pro kulturu a média, a Martin Baxa, ministr kultury České republiky.

Záštitu na výstavou převzali Rudolf Špoták, hejtman Plzeňského kraje, a Roman Zarzycký, primátor města Plzně.

 

Hlavním mediální partnerem výstavy je Česká televize.

Bohumil Kubišta, Modrý autoportrét, 1909, Západočeská galerie v Plzni Franz Kafka, kresba z černého zápisníku, kolem 1923, Archiv Maxe Broda, Národní knihovna Izraele
Wilhelm Wessel, Ilustrace ke Kafkově Proměně, 1924, Galerie Ztichlá klika Kafka partneři
Očima Franze Kafky
Vstupné
Left Right Show_teaser
Plné 90 Kč Ne
Snížené 45 Kč Ne
Rodinné 170 Kč Ne
Publikace k výstavě
Informace pro návštěvníky
výstavní síň Masné krámy
Pražská 18, Plzeň

telefon: +420 377 908 535
email: info@zpc-galerie.cz
Otevírací doba
pondělí zavřeno
úterý–neděle / 10.00–18.00
Doprovodný program