Josef Šíma. Mezisvěty

Josef Šíma (1891–1971) se do výstavních síní Západočeské galerie vrací po téměř šedesáti letech. Odkazem na jeho první výstavu jsou v té současné návrhy k vitrážím ze šedesátých let, které představují i jakousi časovou spojnici s malířovými začátky ve Francii. Tehdy se ocitl v jiném světě a jeho tvorba začala reagovat na nové vizuální a myšlenkové stimuly. Šíma se však nepřipojil k žádnému z tehdy dominantních proudů – vždy je nějakým způsobem překračoval. Bez zábran slučoval avantgardu s tradicí, formální výtvarné experimenty s literárními odkazy či filozofickými myšlenkami, konkrétní vidění věcí s univerzálními otázkami, vážné umění s banalitou a humorem. 

Název výstavy – Mezisvěty – proto odkazuje ke střetům a prolínání různých oblastí v Šímově tvorbě: v první řadě proměnily malířův výtvarný jazyk podněty mezinárodní umělecké komunity Paříže (zejména Max Ernst, Piet Mondrian, Giorgio de Chirico, Georges Ribemont-Dessaignes, Pierre Jean Jouve); k tomu se přidaly dadaistické impulsy propojené s populární kulturou, a zejména exkursy do světa poezie. Ty byly podpořeny nejen inspirujícím přátelstvím s básníky, ale také teoretickými úvahami na téma struktury básnického jazyka, o níž Šíma hovoříval s lingvistou Romanem Jakobsonem při svých návštěvách Prahy. Jakobsonovy detailní analýzy jazyka poezie a zkoumání vzájemných vztahů, zejména výklad zdánlivě nelogických spojení a vrstvení významů, se tak mohly bezprostředně odrazit ve struktuře Šímových maleb. Navíc z druhé strany nabídly, jak ukazuje publikace k výstavě, lákavou možnost jiných cest při pozorování, srovnávání a interpretacích Šímových děl. 

Kromě zásadních Šímových obrazů a kreseb výstava výběrově připomene ve vzájemném dialogu také další osobnosti tehdejší české i zahraniční výtvarné scény (jsou to např. Jindřich Štyrský, Jan Zrzavý, František Kupka, Max Ernst, Giorgio de Chirico). 

Vystavená díla jsou zapůjčena ze zhruba dvou desítek významných českých veřejných i soukromých sbírek (NGP, MG, GASK, GHMP, PNP, AJG, GMU v Hradci Králové, GU Karlovy Vary ad.) a také se zastoupením sbírek zahraničních (Centre national des arts plastiques, uloženo v Musée des Beaux-Arts, Reims, Staatsgalerie Stuttgart aj). 

Autorka koncepce Alena Pomajzlová přednáší na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, kde se zabývá se českým moderním uměním a jeho vztahy se zahraniční tvorbou. Projekt připravuje ve spolupráci s Markétou Theinhardt z pařížské Sorbonny, která se věnuje českému a francouzskému umění a v minulosti zpracovávala zejména dílo Františka Kupky, a Tomášem Glancem z Universität Zürich, jenž se bude věnovat souvislostem s analýzami poezie Romana Jakobsona.

Záštitu nad výstavou převzal ministr kultury České republiky Martin Baxa.

Hlavním mediální partnerem výstavy je Česká televize.