Západočeská galerie v Plzni pečuje o jednu z nejvzácnějších kolekcí českého kubismu. Tento průkopnický směr, který se na počátku 20. století zrodil ve Francii a v českém prostředí získal svou jedinečnou podobu, patří k nejvýznamnějším kapitolám evropské moderny. Čeští umělci dokázali jeho principy rozvinout s nebývalou originalitou, a jejich tvorba tak dodnes přitahuje pozornost doma i v zahraničí. Sbírka plzeňské galerie se v tomto ohledu řadí k absolutní špičce – společně se soubory Národní galerie v Praze a Moravské galerie v Brně má zcela zásadní úlohu.
Její systematické budování zahájil na začátku šedesátých let první ředitel galerie Oldřich Kuba (ve funkci v letech 1954–1985), jehož sběratelská vize a cílevědomost zásadně formovaly charakter celé instituce. Klíčovým impulzem se pro něj staly dvě výstavy, které v Československu sehrály důležitou roli v obnově zájmu o českou avantgardu: Zakladatelé moderního českého umění (Brno 1957; repríza Praha 1958) a monografická expozice Bohumila Kubišty (Praha 1960; repríza Brno 1960–1961). Tyto projekty podnítily nejen veřejnou rehabilitaci moderního umění, potlačovaného během nacistické a komunistické totality, ale také inspirovaly Oldřicha Kubu v jeho nové akviziční strategii zacílené na díla autorů českého kubismu a celé české avantgardy, která začal programově nakupovat do plzeňské sbírky.
Oldřich Kuba byl obzvláště fascinován Kubištovým dílem – natolik, že zahájil cílenou a velmi aktivní akviziční kampaň, kterou pojmenoval „Operace Kubišta“. Oslovoval soukromé sběratele, kteří zapůjčili Kubištova díla na jeho monografickou výstavu, a postupně od nich získával klíčová díla tohoto zásadního tvůrce českého kubismu. Mezi nimi byli například herečka Národního divadla a vdova po Karlu Čapkovi Olga Scheinpflugová, vdova po malíři Josefu Čapkovi Jarmila, spisovatel a dramatik František Langer, malíř František Muzika, nakladatel Rudolf Škeřík, bratranec Bohumila Kubišty František nebo malíř Jan Zrzavý.
Kuba následně vybudoval reprezentativní kolekci děl i dalších význačných osobností spjatých s českým kubismem – mimo jiné Emila Filly, Otto Gutfreunda, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého či Antonína Procházky.
Výstava v Museu Kampa představí na 80 děl ze sbírky ZČG, přičemž mnohé z nich náleží do zlatého fondu českého výtvarného umění rané a meziválečné moderny. Návštěvníci tak spatří díla Bohumila Kubišty, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Antonína Procházky, Františka Muziky, Jiřího (Georgese) Karse, Svatopluka Máchala, Františka Hudečka a Otto Gutfreunda. Nejpočetnější konvolut se vztahuje k Emilu Fillovi, proto je jeho dílu věnováno celé jedno patro.
Výstava je otevřena od 1. listopadu 2025 do 1. února 2026 v Museu Kampa. Kurátorem výstavy je ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.
