Spektákl: Zábavní plakát 1890–1938

Součástí výstavy je vůbec poprvé v ZČG také rozšířená realita. Interaktivní aplikace umožní hlubší poznání vystavených děl a nabídne návštěvníkům zcela nový typ zážitku z návštěvy galerie. Aplikace je volně ke stažení na systémech Android a iOS. Vše zvládnete jednoduše přímo ve výstavní síni.

Masivní rozvoj organizované, institucionalizované a profesionalizované zábavy probíhal od poslední čtvrtiny 19. století ruku v ruce s rozvojem moderní společnosti a změnou způsobu a rytmu života. Zásadní proměnou prošla především velkoměsta, která svým obyvatelům, užívajícím si ve větší míře nový fenomén doby – volný čas, mohla nabídnout koncentrovanou nabídku zábavních podniků, kulturních a sportovních událostí i více či méně bizarních show, ‚spektáklů‘ či podívaných. Označení ‚spektákl‘ tehdy nebylo jen synonymem podívané; používalo se i k označení hluku, humbuku, zkrátka všeho, co svou křiklavou vnější formou přitahovalo publikum.

Prvoplánová efektnost a atraktivnost zábavního průmyslu ovlivnila nejen další polohy společenského života, ale i aktivity městu vzdálené, jako například vnímání přírody a krajiny formou turistiky a cestování za spektakulárními zážitky. Sílící význam vizuality v moderním světě, provázený rozvojem fotografie, filmu a především reklamy, sytil lačné smysly plejádou obrazů. Ve veřejném prostoru se symptomatickým projevem těchto zásadních posunů smyslového vnímání a prožívání světa stalo svébytné médium – obrazový plakát. Jeho zlatá éra, vrcholící těsně před přelomem 19. a 20. století, kodifikovala základní principy tohoto žánru, sloužícího vizuální komunikaci. A byly to právě plakáty, lákající na divadelní představení, kabarety, taneční karnevaly, iluzionistické či jiné show, na sportovní události i na cíle cestovatelských itinerářů, které afišistům – umělcům, věnujícím se navrhování plakátů – přinášely nekonečné spektrum stejně zábavných a spektakulárních námětů. Zábavní plakát se tak sám stal podívanou, spektáklem spektáklu.

Postupující dominance významu efektní vnější formy se stala hybatelem konzumní společnosti a upevňovala vztah ke světu, založený na odcizení od reality, kterou ve výsledku reprezentují již jen vyprázdněné formy a obrazy, utvářející fiktivní realitu současného světa. Na dalekosáhlé důsledky upřednostňování podívané před skutečností, delegující jedince do životní role diváků, již před víc jak půlstoletím kriticky upozornil francouzský filosof a sociolog Guy Debord v díle La société du spectacle (Společnost spektáklu, 1967). 

Výstava zábavního plakátu z období před druhou světovou válkou představuje výběr děl nejvýznamnějších domácích i zahraničních autorů, mezi kterými nechybí Jules Chéret, Alfons Mucha, Luděk Marold, Karel Šimůnek, Arnošt Hofbauer, František Kysela, Vilém Rotter, Emil Weiss či Leo Heilbrun, ale i tisky anonymní, ilustrující dobovou produkci. Přibližuje specifický typ reklamního média v tematickém průřezu jednotlivých žánrů zábavy a ve stylových a funkčních proměnách grafického designu, a v neposlední řadě poskytuje atraktivní vhled do historie konzumního trávení volného času i do reálií institucionalizované zábavy. Výstava však současně vybízí i k zamyšlení nad odkazem Debordových úvah o spektáklu, který chápal ve smyslu společenského systému, určujícího roli jedinců a jejich vztah ke světu. V dnešní době virtuálních médií a virtuální reality jsou jeho teze nadmíru aktuální. 

Vystavena jsou díla z nejvýznamnějších veřejných i soukromých sbírek plakátu, zastoupen je především fond Uměleckoprůmyslového musea v Praze a dále fondy Západočeského muzea v Plzni, Severočeského muzea v Liberci a privátních sbírek H - posters collection a sbírky plakátu Daniela Trávníčka.

Výstava byla připravena ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.