Dobrá architektura kommt aus Pilsen: Profesoři a žáci německé průmyslové školy v Plzni 1876–1928
Výstava připomíná letošní 150. výročí založení německé státní průmyslové školy v Plzni, která ve své době patřila spolu se školou pražskou a libereckou mezi tři nejvýznamnější vzdělávací instituce zaměřené na technické obory v Čechách, a v plzeňském regionu se stala základem moderního technického vzdělávání vůbec.
Pozornost autora výstavy se zaměřuje z pochopitelných důvodů na stavební obor, který škola rozvíjela vedle strojírenství. Ze skromných počátků v 70. letech devatenáctého století, kdy pedagogický sbor představovali čtyři učitelé (a přes nepřízeň vývoje v tehdy již převážně české Plzni), se škola velmi rychle vypracovala na vynikající úroveň. Mnozí z profesorů-architektů už kolem roku 1900 pracovali na řadě významných projektů v západních, jižních i severních Čechách. Nejpřínosnějším obdobím v existenci školy byla první dekáda dvacátého století, kdy architekti August Helmar Tetmajer v. Przerwa a Ludwig Tremmel získávali četné velké zakázky, související předně s plzeňskou Škodovkou a blízkými uhelnými doly. Ve změněné situaci po vzniku samostatného Československa došlo k reformě průmyslového školství v Plzni, přičemž stavební obor s němčinou jako vyučovacím jazykem přešel v letech 1926–1928 do Děčína.
Do té doby však absolventi školy představovali po několik desítek let základ výborné úrovně stavitelství v jihozápadních Čechách. Nejvíce ale překvapuje, že mezi absolventy najdeme skutečnou řadu vynikajících architektů české národnosti, kterým prvotní zvládnutí odborné problematiky v němčině umožnilo takový další odborný růst, že mnozí brzy stanuli mezi tvůrci obtížně nahraditelnými v českých dějinách vůbec. V této skupině byl kupříkladu autor dostavby pražského chrámu sv. Víta včetně obnovy tamní Svatováclavské kaple Kamil Hilbert, Šalounův spolupracovník na Husově pomníku na Staroměstském náměstí Antonín Pfeiffer, ‚hlavní‘ architekt Sokola a tvůrce jeho ústředního Tyršova domu František Krásný, a konečně i její nejvýznamnější absolvent, Jan Kotěra, jenž mimo jiné sám jako pedagog vychoval desítky schopných samostatných tvůrců, kteří z velké části stáli za úspěchem české moderní architektury první poloviny 20. století.
Součástí výstavy budou v prvé řadě reprodukce i originály historických plánů (včetně sídla samotné školy na Klatovské třídě) a fotografií mnohých staveb, ale také nově pořízený architektonický model (německého lycea v Resslově ulici č. 22 v Plzni), různé dobové publikace (z archivu původní školy a také učebnice připravené pedagogy) a artefakty – kuriozity, mezi jimž přední místo patří historickým modelům ze sbírky dnešní plzeňské stavební průmyslové školy. Současně shromážděné informace zužitkuje i stejnojmenná publikace, která si klade za cíl přispět k poznání důležité etapy regionální historie s celostátním i mezinárodním přesahem do německy mluvících sousedních zemí.
K výstavě vydává Západočeská galerie v Plzni ve spolupráci s vydavatelstvím Starý most obsáhlou publikaci, která je prvním pokusem seznámit veřejnost s tématem a v místních souvislostech i s mnohými osobnostmi, klíčovými pro dějiny architektury regionu i celé České republiky.
Výstava a publikace jsou výsledkem odborné činnosti Badatelského centra pro výzkum architektury 19. a 20. století, které je odborným pracovištěm Západočeské galerie v Plzni.
