MNICHOV – ZÁŘÍCÍ METROPOLE UMĚNÍ 1870–1918

Mnichov se stal v druhé polovině 19. století jedním z hlavních evropských uměleckých center, zejména malířství Mnichovské školy se stalo mezinárodně uznávaným a oceňovaným fenoménem. Byl vyhledáván mladými umělci z celého světa, mezi nimiž měla silné zastoupení česká komunita. Umělci z českých zemí v Mnichově získávali vzdělání buď na tamní Akademii umění, nebo v soukromých výtvarných školách. Mnichov pro ně představoval alternativu k pařížskému školení, nebo jeho předstupeň, v rámci střední Evropy však předstihl další místa uměleckého vzdělání, jakými byly Praha, Vídeň, Berlín a jiné. Po nástupu secese v 90. letech 19. století se specifický koncept Mnichovské školy transformoval do pluralitního spektra uměleckých tendencí, pro české výtvarné umělce byl však Mnichov až do konce „dlouhého 19. století“ za I. světové války nadále mimořádně přitažlivý. Termín „zářící metropole umění“ v názvu výstavy je převzat ze známé novely Thomase Manna Gladius Dei z roku 1902.

Projekt zahrnuje dobu od roku 1870 do roku 1918, tedy dobu od slavné éry Mnichovské školy až po nástup avantgardy. Hlavní pozornost je soustředěna na malířství, které mělo v Mnichově výsadní postavení, dále na sochařství, kresbu a (užitou) grafiku. Mnichov nebyl přitažlivý pouze možnostmi uměleckého školení, ale i výsadním postavením umění, které bylo už doby krále Ludvíka I. důležitou součástí politické reprezentace Bavorska, a také mimořádným společenským statutem umělců, z nichž mnohým bavorská vláda udělila šlechtické tituly. Některé obrazy měly takovou odezvu, že byly nazývány senzačními na základě mimořádného ohlasu publika a díky této popularitě mohly být samostatně prezentovány na dalších místech. Recepce mnichovského umění v Čechách probíhala různými formami, od školení mladých umělců, přes jeho reflexi v dobových českých periodikách, až po vzájemnou spolupráci mezi mnichovským a pražským Kunstveirenem (Krasoumná jednota), která vedla k oboustrannému zastoupení umělců na pravidelných výročních výstavách.

Ve sledovaném období se v Mnichově vyprofilovalo několik hlavních uměleckých proudů, které na sebe strhávaly nejvíce pozornosti: mnichovská škola náboženské a historické malby Karla Theodora von Pilotyho, salónní umění spjaté s činností Kunstvereinu, krajinomalba okruhu umělecké kolonie v Dachau, Jugendstil a sdružení Mnichovské secese, a avantgardní tendence směřující k expresionismu a abstrakci skupiny Der blaue Reiter.

Na výstavě jsou zastoupeni mj. tito mnichovští malíři:
Lovis Corinth, Franz von Defregger, Ludwig Dill, Alfred Kubin, Wilhelm Leibl, Franz von Lenbach, Gabriel von Max, Carl von Piloty, Franz von Stuck, Fritz von Uhde aj.

Z českých autorů jsou vystavena díla například těchto umělců:
Jan Autengruber, Václav Brožík, Adolf Hoelzel,  Eugen von Kahler, Georg Kars, Ludvík Kuba, Lev Lerch, Emanuel Krescenc Liška, Luděk Marold, Alfons Mucha, Hugo Steiner-Prag, Carl Thiemann, Joža Úprka a další.

Partnerskými institucemi projektu jsou Národní galerie v Praze (koordinace Eva Bendová), Städtische Galerie im Lenbachhaus und Kunstbau v Mnichově a Kunstforum Ostdeutsche Galerie v Regensburgu.

PUBLIKACE

Na přípravě výstavního katalogu se podílel tým českých a německých odborníků (Ute Strimmer, Caroline Sternberg, Markéta Theinhardtová, Eva Bendová, Šárka Leubnerová, Veronika Hulíková, Gerhard Leistner, Sandra Uhrig, Roman Zieglgänsberger, Alena Pomajzlová, Tomáš Winter aj.) vedený historiky umění Alešem Filipem, (Masarykova univerzita v Brně) a Romanem Musilem (ředitel Západočeské galerie v Plzni).

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

11. února, 17 h   Výstavou provázejí její autoři Aleš Filip a Roman Musil.

15. února, 17 h   Výstavou provází Iveta Řežábková.

24. února, 16 h   Výstavou provází Iveta Řežábková.

8. března, 17 h    Výstavou provází Iveta Řežábková.

11. března, 17 h  Výstavou provázejí její autoři Aleš Filip a Roman Musil.

28. března, 17 h  Výstavou provází Iveta Řežábková.

Přednášky

12. února, 17 h   „OHAVNĚ NEVKUSNÝ OBRAZ“                                                                                                       KVĚTINOVÝ DEN THOMASE THEODORA HEINEHO
                               výstavní síň Masné krámy                                                                                                                 Přednáší Tomáš Winter (ÚDU AV ČR).

25. února, 17 h    „POBUŘOVÁNÍ MĚŠŤÁKA UŽ NENÍ JEJICH CÍLEM"
                               MAX HORB A MNICHOVSKÉ NÁMĚSTÍ
                               výstavní síň Masné krámy
                               Přednáší Eva Bendová (Národní galerie v Praze).    

3. března, 17 h    UMUČENÍ SVATÉ LUDMILY GABRIELA VON MAXE
                               výstavní síň Masné krámy
                               Přednáší Roman Prahl (ÚDU FF UK).

Virtuální prohlídka výstavy

REALIZAČNÍ TÝM

Koncepce výstavy: Aleš Filip, Roman Musil
Kurátorka: Ivana Jonáková
Grafické a architektonické řešení: Jaroslav Bárta, Matěj Bárta
Jazyková redakce textů: Kateřina Dejmalová (němčina), Klára Kuběnová (čeština)
Překlad: Jürgen Ostmeyer (němčina), Karel Dolista, Magdalena Štulcová (čeština)
Instalace: Jan Jirka, Petr Kutek, Miroslav Tázler
Digitální tisky: Milan Brát, Fotonova
Řezaná grafika: Jakub Čermák
Doprovodné programy: Jiří Hlobil, Iveta Řežábková, Marcela Štýbrová

Díla na výstavu zapůjčili:

Galerie Kodl, Praha
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Galerie umění Karlovy Vary
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg
Lawrence Steigrad Fine Arts, New York
Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově
Moravská galerie v Brně
Museum Villa Stuck, München
Museum Wiesbaden
Muzeum umění Olomouc
Muzeum Velké Meziříčí
Múzeum vo Svätom Antone
Národní galerie v Praze
Oblastní galerie Liberec
Památník národního písemnictví, Praha
Polabské muzeum, Poděbrady
Schloßmuseum Murnau
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Städtische Galerie im Lenbachhaus und Kunstbau, München
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Západočeská galerie v Plzni
Der Zweckverband Dachauer Galerien und Museen, Dachau
Židovské muzeum v Praze
soukromí sběratelé

Výstava byla uspořádána za finanční podpory společnosti Plzeň 2015 o. p. s., Plzeňského kraje, Evropské unie (Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013), Česko-německého fondu budoucnosti, Statutárního města Plzně a Nadace 700 let města Plzně.

Záštitu nad výstavou převzali ministr kultury Daniel Herman, hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs a primátor města Plzně Martin Zrzavecký.