Hagar a Izmael na poušti

Starozákonní motiv Abrahámovy otrokyně Hagar vyhnané do pouště poskytoval malířům příležitost zobrazit osamělost matky a syna v nehostinné pustině. E. K. Liškovi (1852–1903), vrstevníkovi tzv. Generace Národního divadla, ale ubírajícího se jinou cestou, posloužil k vytvoření působivé scény zalité měsíčním svitem, který je pro jeho tvorbu příznačný.