VIKTOR KARLÍK: PODZEMNÍ PRÁCE / UNDERGROUND WORK (osmdesátá léta / the eighties)

Ukazují Karlíkovy obrazy, plastiky, grafiky a jiné artefakty převážně z osmdesátých let ve spojení s odkazy k undergroundovému životu a kultuře, s nimiž byla práce Viktora Karlíka tehdy neodmyslitelně spjata. Projekt tak přibližuje jednu tvůrčí etapu výrazné osobnosti českého nezávislého života a současně je příspěvkem k plastičtějšímu obrazu výtvarného umění a kultury českých osmdesátých let, který je dosud zmapován jen částečně.

„Expresivita v Karlíkových obrazech sice postihovala dobu, kterou jsme žili, ale nemělo to nic společného s nějakým politickým protestem a nebyla to žádná ,sociologická sonda‘. (...) Myslím si, že jeho prvotní období se do historie české malby zapsalo naprosto nezaměnitelným způsobem, že v té době tu snad nikdo nemaloval tak tvrdě a tak ostře.“ (Ivan M. Jirous)

„Na navenek beznadějné životní perspektivy, dané undergroundovým postavením ,mimo‘, reaguje Karlík zběsilým životním tempem: účastní se nevázaných bohémských večírků a destruktivních happeningů a jeho malby a plastiky z té doby charakterizuje přetlak emocí, posedlost tvorbou a nevyčerpatelný potenciál energie a imaginace. (…) V polovině osmdesátých let jeho živelný expresivní výraz do jisté míry souzní s tvorbou postmoderní výtvarné generace, která reaguje na impulsy neoexpresionismu a transavantgardy. (…) Od příslušníků své výtvarné generace se ale výrazně liší: jeho vyhraněné postoje se v oficiálním prostoru uplatnit nemohou a ani jeho ,divoká malba’ v podstatě neodpovídá tehdejším postmoderním tezím.” (Pavla Pečinková)

„Nepopírám, že obrazy Karlíka jsou plny excitovaných psychických hnutí, plny napětí a výkřiků (…), že jsou až delirantní (…) a že jeho osamělí pijáci na diváka útočí (…), ale pro to vše nepřejdu přece, že tento velmi vitální malíř bere své poslání jako těžké, ale slastné jho, že tvoří ne z přetlaku zoufalství, ale z přetlaku tvůrčí invence, která jej vede ke stále novým a novým experimentům.“ (Egon Bondy)

Viktor Karlík se v osmdesátých letech nevěnoval pouze volné tvorbě, která je základem výstavy, ale stál u zrodu a vývoje mnoha nezávislých aktivit. Vedle dnes již legendární Revolver Revue to byly nejen sborníky Desítka X / Violit a další samizdatové publikace, ale například i hudební skupina Národní třída. Ke Karlíkovým souputníkům z tzv. druhé generace českého undergroundu patřili mimo jiné literáti J. H. Krchovský, Vít Kremlička, Jáchym Topol či Petr Placák, hudebník Filip Topol (Psí vojáci), výtvarníci Marek Hlupý a David Němec a mnohé další osobnosti, inspirované v životním postoji staršími „zdroji“ (časopis Vokno, skupiny The Plastic People of the Universe a DG 307, Egon Bondy, Dana a Jiří Němcovi aj.) a rozvíjející koncept, který nejzřetelněji formuloval a reprezentoval Ivan M. Jirous: samizdat stejně jako výstavní akce, realizované důsledně mimo struktury sloužící komunistickému režimu, byly pro Karlíka a jeho souputníky dospívající v období normalizace jediným přijatelným prostorem pro zveřejňování vlastní práce. Karlíkova „podzemní“ tvorba je s tímto výrazným postojem a neméně vyhraněným životním stylem úzce provázána.

PUBLIKACE

U příležitosti výstavy Podzemní práce / Underground Work vyšla v Edici Revolver Revue a ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni obsáhlá stejnojmenná kniha v českém a anglickém jazyce, která kromě reprodukcí prací Viktora Karlíka z daného období zahrnuje mj. jeho “zpětný deník”,  texty Ivana M. Jirouse, Egona Bondyho, Pavly Pečinkové a Martina Machovce, rozhovor Adama Drdy a také řadu dobových fotografií a dalších dokumentů.
Koncept Viktor Karlík ve spolupráci s Tamarou Hořejší
Grafická úprava Luboš Drtina a Jan Čumlivski.
Fotografická spolupráce Ondřej Přibyl.
360 stran, formát 230 x 280 mm, pevná vazba.

VIKTOR KARLÍK (narozen 13. 3. 1962 v Praze) byl po absolvování Střední průmyslové školy grafické zaměstnán v depozitáři Orientální sbírky Národní galerie v Praze, mj. jako restaurátor, především se ale věnoval volné tvorbě a řadě neoficiálních aktivit. Kromě jiného v roce 1985 spoluzaložil Revolver Revue (o deset let později pak časopis Kritická Příloha RR); v roce 1990 stál u zrodu týdeníku Respekt (je autorem jeho loga). Vydavatelskou, redakční a kurátorskou prací na projektech zaměřených především na neznámé, zakázané či nepohodlné osobnosti a díla se vedle vlastní tvorby zabývá dodnes. Po éře samizdatů graficky upravil řadu publikací, některé z nich ilustroval (Zbyněk Hejda, Sny). Je autorem bronzové pamětní desky hudebníka Milana Mejly Hlavsy (odhalena v Praze v roce 2005) či ceny festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Karlíkově práci je věnováno několik publikací a autorských knih, jeho díla jsou zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách.

www.viktorkarlik.cz, www.revolverrevue.cz 
 

KONCEPCE VÝSTAVY:   Viktor Karlík ve spolupráci s Tamarou Hořejší, Pavlou Pečinkovou a Lubošem Drtinou
KURÁTOR ZČG:  Petr Jindra
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ: Luboš Drtina
JAZYKOVÁ REDAKCE: Lenka Prokopcová
INSTALACE:  Jan Jirka, Petr Kutek, Jakub Čermák
TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE: Michaela Drtinová, Ondřej Přibyl, Přemysl Havlík
ZAPŮJČITELÉ:  Viktor Karlík, Helena Honcoopová, Viktor Stoilov

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY S PAVLOU PEČINKOVOU
st | 20. 6. | 17 hodin
út | 31. 7. | 17 hodin

DOPROVODNÝ PROGRAM PŘIPRAVENÝ VE SPOLUPRÁCI S REVOLVER REVUE
pá | 25. 5. | 18:15 hodin – J. H. Krchovský, autorské čtení
pořad v rámci Muzejní noci v ZČG

st | 27. 6. | 18 hodin – Večer s Revolver Revue
Jáchym Topol čte ze svých textů z osmdesátých let, Viktor Karlík a Terezie Pokorná představí letní číslo Revolver Revue a Michael Špirit promluví na téma Pozemská poezie  – literatura na zemi a v podzemí.

po | 16. 7. | 17 hodin – Normalizace osmdesátých let a nezávislý život vs. normalizační stereotypy dnes / beseda s Danou Němcovou a Adamem Drdou

čt | 9. 8. | 17 hodin – Milan Kohout: undergroundová "Druhá kultura" osmdesátých let v Plzni: vyprávění, čtení, dobové diapozitivy a filmy

Virtuální prohlídka výstavy