Václav Rabas: Žně v Čechách, 1936

Přednáška z cyklu Jedno dílo / Jeden svět. Dílo ze sbírek ZČG představí kurátorka Eva Bendová.

Česká krajina má svou neměnnou tvář charakterizovanou hnědou barvou polí, zemitostí oranic, lánů řepky nebo zelí. Mistrem jejího zpodobnění ve 20. století byl Václav Rabas, malíř, který se v rámci umělecko-historického provozu občas vynořuje a občas mizí, často pod vlivem politických souvislostí. V Rabasových charakteristických obrazech zvlněné krajiny, oranic a polí nenápadně doznívá výtvarné myšlení o krajině 19. století. Země je pro Václava Rabase zhmotněním rodného kraje, stejně je ale každoročně obdělávaná oranice metaforou cyklu zašlých a přicházejících pokolení nebo místem meditace. Václav Rabas je autorem, který ve své tvorbě zohledňuje mnohotvářnost zdánlivě ne mnohotvárné české krajiny Středočeského a Západočeského kraje.
Přednáška na příkladu monumentálního obrazu Václava Rabase z bohatých sbírek Západočeské galerie v Plzni s typickým názvem Selské dílo v krajině představí vnímání české krajiny v komplexnějším měřítku. Ukáže nejen rysy monumentální krajinomalby v díle samotného Rabase, ale i v tradici 19. století nebo mladších českých konceptualistů (Miloš Šejn, Karel Miller, Lumír Hladík).