Umění předlouhého století a paměť lidské chůze

03/03/2023 - 21/05/2023
výstavní síň „13“
Autor: 
Roman Prahl
Kurátor: 
Petr Jindra

Výstava přináší několik sond do fenoménu lidské chůze, od procházky a výletu přes stěhování se a dobrodružné výpravy až po nucený exil. Soustřeďuje se na zpodobení chůze jednotlivce, ale sleduje i kolektivní pohyb. Ke zhlédnutí jsou malby, grafiky, fotografie, koláže, deníky i předměty spojené s chůzí městem či krajinou od předních představitelů české umělecké scény od 19. století až po současnost. Výtvarná díla doprovázejí texty soudobých básníků, jež umocňují zážitek z výstavy, která svou dynamikou podněcuje touhu k osobnímu prožitku putování.

Na výstavě jsou zastoupeni přední umělci od 19. století po současnost, mimo jiné Eugen Brikcius, Václav Brožík, Josef Čapek, František Hudeček, Viktor Karlík, Jiří Kolář, Adolf Kosárek, Václav, Josef a Quido Mánesovi, Josef Navrátil, Emil Orlik, August Piepenhagen, František X. Procházka, Jakub Schikaneder, František Skála, Josef Sudek, Adriena Šimotová a František Tkadlík.

Expozice je rozdělena do 6 částí:

  1.  Veduta a lidská existence v krajině
    Veduty jako grafické znázornění určitých míst v městské i mimoměstské krajině vycházely vstříc různým potřebám lidské mobility. Podobně jako mapy a knižní průvodce seznamovaly své diváky s fyzicky vzdálenými místy a sloužily lokálním patriotům i návštěvníkům v počátcích turismu.
     
  2. Mezi romantikou a modernitou
    Obrazy 19. století s motivy z krajiny, venkova i města, historie i současnosti, zdůrazňují lidskou přítomnost a od „malebnosti“ veduty směřují k „náladě“. „Nálada“ jako příznak nové doby propojuje lidskou postavu s krajinným prostředím a subjektivitu tvůrce se subjektivitou diváka. Spektrum námětů sahá od všednodenních po osudové a spojuje kolektivní s individuálním. Moderní podněty romantismu se s blížícím se novým stoletím obnovují, mnozí tvůrci vyostřují své pozice proti většinovému životnímu stylu a stávajícím konvencím umění. Zdůrazňují tvůrčí individualitu a rozvíjejí spojenectví tuzemské a mezinárodní komunity éry modernismu.
     
  3. Návraty umělců k putování
    Pouti na větší vzdálenosti podnikané s náboženskou či vlasteneckou motivací se občas konaly záměrně pěšky. Umělci minulosti putovali k místům, kde působily a své dílo zanechaly jimi uctívané vzory. Modernisté mezi dvěma světovými válkami vzývali nejmodernější dopravní prostředky; jejich potomci se však od druhé poloviny 20. století mnohdy k pěší chůzi z dobrých důvodů znovu vraceli. Vlastní kreativitu konfrontovali s místy, jimiž historicky procházeli jejich předchůdci. Připomínáme význačné příklady, při nichž výtvarní umělci svá putování ztvárnili.
     
  4. Městem křížem krážem s básníky
    Ve 20. století se do popředí umělecké imaginace dostává město i velkoměsto. Naléhavost tohoto dějiště osobních i kolektivních osudů vnímali a prezentovali výtvarníci spolu s básníky. Jejich tvůrčí reflexe propojila genia loci starobylého města s křivkami 20. století. Zachycovala velkoměsto s peripetiemi jeho historie napříč místem i časem a v proměnách způsobů uměleckého výrazu.
     
  5. S městem v nohách
    Ke kulturnímu rázu měst přispívaly od 19. století uliční chodníky. Jejich zavádění do městské ulice současně zvyšovalo respekt k chodci. Pražský chodník obohatila ornamentika inspirovaná evropskými metropolemi. Standardní dezény šachovnice, kříže, vějíře a dalších vzorů se rozvinuly do četných variací a ve středu města je doplnila individuální řešení při historicky významných místech i novostavbách. Od poloviny 20. století péče o chodníky kolísala. Vyčerpání původních materiálů a strojové opracování vedly k soudobé situaci. Na pietní obnovu historického chodníku středu města dohlíží památková péče, ale do jeho podoby zasahují i architekti. Jejich iniciativou se prosadily ohlasy meziválečných vzorců i nové dezény evokující abstraktní a minimalistické tendence. Některé chodníky sledují potenciál lidského pohybu, sugerují vykračování si vpřed, odbočku či pozastavení se.
     
  6. Pomníky přicházející i odcházející
    Veřejná prostranství Prahy od poloviny 19. století obohacovaly pomníky, které se stávaly předmětem sporů o ideu i výtvarné pojetí. Dvacáté století si za střídání politických poměrů nakonec s pomníky zopakovalo předchozí historii kácení starých pomníků i vztyčování nových. Soudobá kulturní politika i formy moderního sochařství dovolují uplatnit zrychlenou hru s odkazy na určité místo, jeho historii či současnost. Mnohé pomníky sugerují pohyb ve smyslu fyzickém i symbolickém.

Výstava je součástí doprovodného programu 43. plzeňského mezioborového sympozia s podtitulem Lidé na cestě v dlouhém 19. století, které se koná v rámci festivalu Smetanovské dny.

K výstavě vychází doprovodná publikace od autora Romana Prahla.

K výstavě si můžete stáhnout pracovní listy pro žáky, studenty a zvídavé dospělé.

 

 

 

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

22. 3. 2023 │ 17 h      výstavou provází Petr Jindra, kurátor výstavy

13. 4. 2023 │ 17 h      výstavou provází Roman Prahl, autor výstavy

11. 5. 2023 │ 17 h      výstavou provází Roman Prahl, autor výstavy

 

Promítání dokumentárního filmu

16. 5. 2023 | 16:30 h    Pouť krkonošská. Velké máchovské putování

 

Tvůrčí dílny

28. 3. 2023 │ 16–18 h   Chodím, chodíš, chodíme… Dílna pro děti a rodiče

20. 4. 2023 │ 16–18 h   Pojďte s námi na procházku za uměním. Dílna pro děti a rodiče

Informace o edukačních programech a rezervace:
Patricie Císlerová, edukace@zpc-galerie.cz, 377 908 536

 

 

Za podporu děkujeme:

 

Fotogalerie: