SVĚT CHCE BÝT KLAMÁN. Mystifikace a fikce v umění 19. století

12/02/2013 - 05/05/2013
výstavní síň „13“
Autor: 
Eva Bendová, Vít Vlnas
Kurátor: 
Petr Jindra

Výstava je další z řady výstav, které od roku 2009 pravidelně pořádá Západočeská galerie v Plzni ke každoročním mezioborovému sympoziu k problematice 19. století, jež se koná v rámci festivalu Smetanovské dny v Plzni. Tématem letošního 33. ročníku sympozia jsou Historické fikce a mystifikace v kultuře českých zemí 19. století.

Autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas z Národní galerie v Praze ve spolupráci s Markétou Dlábkovou, Jiřím Rakem a Kateřinou Svatoňovou zpracovali námět ve třech tematických kapitolách.

První oddíl nazvaný Inspirující a provokující Rukopisy (Eva Bendová ve spolupráci s Markétou Dlábkovou) se věnuje problematice Rukopisů. Témata Rukopisů se od čtyřicátých let 19. století zařadila do stálého repertoáru historického malířství. Dobový názor odpovídající představám romantického historismu reprezentuje list Vojtěcha Hellicha Záboj a Slavoj z litografického alba Vyobrazení z českých dějů (Abbildungen aus der böhmischen Geschichte, Vídeň, 1847). Velkou výzvou se v 50. letech stalo celkové ilustrační zpracování Rukopisů. Výstava představuje řadu ilustrací k Rukopisu královédvorskému Josefa Mánesa z roku 1857. Ty se sice dočkaly vydání až v roce 1876, ale záhy se staly východiskem tvorby nastupující „generace Národního divadla“. Vedle Mikoláše Alše charakterizuje mánesovský typ také vystavená sochařská díla k rukopisům od Václava Levého a Josefa Václava Myslbeka. Monumentální zpracování látky Rukopisů reprezentuje dosud nevystavený velký akademicky formulovaný kartón Výjev z bitvy pod Hrubou Skálou z roku 1895, vytvořený pravděpodobně Karlem Vítězslavem Maškem.

Ve druhém oddíle Iluzivní atrakce se Eva Bendová ve spolupráci s Kateřinou Svatoňovou zabývají  dobovými strategiemi obrazového klamu a čisté obrazové iluze prostřednictvím panoramat (divák má možnost vidět dosud nevystavenou řadu 13 skic k panoramatu Bitvy u Lipan Luďka Marolda) ale i fotografie a filmu (zpětná projekce filmu Jana Kříženeckého Žofínská plovárna, promítaného tímto způsobem na výstavě Architektury a inženýrství v roce 1898). Expozice dokládá strategie používané pro zobrazení či prohlížení zdánlivě trojrozměrných objektů, které získaly v Čechách v 19. století značnou popularitu a mnohdy se prolínaly s historickou malbou.

Třetí oddíl se pod názvem Dějiny jinak zabývá literárními a historickými konvencemi čtení zobrazeného příběhu. Autoři tohoto oddílu Vít Vlnas a Jiří Rak ukazují přímo v expozici, jak snadno se na základě konvence vytvářejí historické obrazové fikce a mystifikace. Řada vystavených významných historických obrazů (Antonín Machek, František Ženíšek, Václav Brožík, Mikoláš Aleš, Jan František Gretsch aj.), plastik (Josef Václav Myslbek), ale i archeologických a národopisných předmětů je opatřena odlišnými, někdy i záměrně provokativními názvy. Jejich konfrontace s očekávanou konvenční představou diváku názorně dokládá konstrukci národních představ a mýtů. Autoři se při této odborné práci nepochybně dobře bavili s vírou, že tato dekonstrukce historické paměti nejen poučí, ale podobně pobaví i diváka.

PUBLIKACE

K výstavě vydala Západočeské galerie v Plzni ve spolupráci s Národní galerií v Praze stejnojmennou publikaci, která tvoří již pátý titul ediční řady katalogů k výstavám uspořádaným k mezioborovému sympoziu v Plzni k problematice 19. století.