VRAŽEDNÁ REALITA. Zločin a trest v českém výtvarném umění 1800–1914
18/2/2010, Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň "13", Pražská 13, Plzeň
K výstavě: Vražedná realita

Autoři výstavy: Eva Bendová, Tomáš Winter Kurátorka výstavy: Ivana Jonáková Grafické řešení: Adéla Svobodová Odborná spolupráce: Národní galerie v Praze, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Praha

Pro letošní 30. ročník tradičního plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného v rámci Smetanovských dnů bylo zvoleno téma „zločin a trest“. Západočeská galerie přispívá k tématu sympozia výstavou Vražedná realita uspořádanou ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a Národní galerií v Praze.

Autoři výstavy – Eva Bendová a Tomáš Winter – sledovali způsob, jakým se tato problematika odrážela ve výtvarném umění a širší vizuální kultuře v letech 1800–1914. Výstava dokládá, jak byly aktuální zločiny a tresty reflektovány v dobových obrazech, sochách, kresbách, grafikách, kramářských tiscích, na jarmarečních plátnech, fotografiích, pohlednicích, ve filmu a architektuře. Na zločin nahlíží v jeho civilní a populární podobě, zkoumá sociální prostředí města a věnuje se institucionální povaze trestu. Stranou ponechává historické a náboženské náměty stejně jako subjektivizující, psychologické pojetí zločinu a trestu v symbolismu a expresionismu.

Výstava nabízí několik úhlů pohledu na dané téma. Fenomén města a jeho tajemných čtvrtí, poskytujících živnou půdu kriminalitě, zastupuje příklad pražského židovského ghetta, které si nikoli náhodou vybral Jakub Schikaneder jako pozadí svého obrazu Vražda v domě.

Magickou a zároveň nebezpečnou atmosféru Židovského Města evokuje řada děl, která zachycují zákoutí této čtvrti ještě předtím, než zmizela v důsledku asanace. Pražské ghetto patřilo k místům s největší koncentrací prostitutek a nevěstinců, označovaných tradičními červenými lucernami, jak je zachytil například Václav Hradecký. Postavy nočního života, dívky z polosvěta kabaretů a nevěstinců přitahovaly řadu moderních umělců. Vedle vystavených ilustrací Viktora Olivy a Luďka Marolda vyniká série žigoletek Františka Kupky z let 1907–1910.

Noviny a letáky, jejichž prostřednictvím se šířily senzační zprávy o zločinech a zločincích, bývaly doprovázeny ilustracemi, případně dokumentačními fotografiemi. Ke stejnému účelu sloužily i pohlednice, tištěné kramářské písně a názorná jarmareční plátna malovaná na způsob dnešního komiksu. Portréty slavných loupežníků a vrahů kolovaly v podobě grafických listů vydávaných krátce po jejich uvěznění nebo při exekuci (Jan Jiří Grasel, Jan Masson). Jeden z nejdiskutovanějších případů, brutální vražda Anežky Hrůzové u Polné, jenž přerostl v antisemitsky zabarvený proces, tzv. Hilsnerovu aféru, se stal námětem série pohlednic pořízených na místě činu krátce po jeho objevení.

Část věnovaná architektuře připomíná jak staré věznice – Svatováclavskou trestnici v Praze strženou při asanaci území mezi Karlovým náměstím a břehem Vltavy či žalář na Špilberku, zrušený roku 1855, kde si trest odpykával jeden z nejslavnějších českých zločinců Václav Babinský – tak i moderní stavby nápravných ústavů v Plzni na Borech a v Praze na Pankráci navrhované v 70. a 80. letech 19. století rakouským inženýrem Franzem Maurusem, které slouží svému účelu dodnes.

K výstavě byl vydán stejnojmenný katalog. Obsahuje stati Tomáše Wintera (Stíny města), Evy Bendové (Zločinné senzace) a Andrey Seelichové (Vězeňská architektura).

Celkem je vystaveno 89 exponátů od devatenácti zapůjčitelů – obrazy, plastiky, kresby, grafika, fotografie, tiskoviny, stavební plány, film.