Otto Gutfreund – sochař

23/06/2017 - 17/09/2017
výstavní síň „13“
Autor: 
Alena Pomajzlová
Kurátor: 
Petra Kočová

Sochař Otto Gutfreund (1889-1927) patří k nejvýznamnějším evropským umělcům první třetiny 20. století. Jeho tvorba se dělí na dvě etapy, jež se liší formálními principy i společenským ohlasem. První spadá do desátých let 20. století, kdy řešil na základě principů kubismu nové prostorové utváření sochy. Druhá, civilistní etapa se řadí k moderním realismům dvacátých let a oproti individualistické moderně předválečného období se rozrůstá o veřejné zakázky. Tohoto tradičního stylového vymezení se však současná výstava nedrží, naopak chce obě oddělené oblasti propojit. Soustřeďuje se na tři hlavní sochařské úkoly – na reliéf, figuru a portrét/hlavu – a na kresby, které s vybranými díly souvisejí. Záměrem je poukázat přes vnější rozdílnost Gutfreundových prací na kontinuitu jeho tvorby.

1. Reliéf

Reliéf je specifická sochařská úloha, která se svým charakterem blíží malbě nebo kresbě. Je to „socha v ploše“. Gutfreund od počátku odmítal nápodobu reality, prosazoval zduchovnění a odhmotnění plastiky, k čemuž reliéf představoval první krok. Po Cihlářích z roku 1911 dochází k výraznému dynamizovaní abstrahovaných tvarů, jež vrcholí reliéfem Koncert (1912-13). Stejným způsobem koncipoval i kresby z téže doby. K reliéfu se vrací ve dvacátých letech v souvislosti s oficiálními zakázkami, klade v nich však větší důraz na sdělnost a dekorativnost. Tematicky se zaměřuje na běžný život a práci, což předznamenali už Cihláři. V přípravných kresbách lze sledovat cestu k definitivní podobě těchto prací.

2. Figura

Gutfreund se začal brzy vyvazovat z klasické tradice zobrazení figury. Nejprve plastiku expresivně deformoval, později dynamicky prolamoval povrch ostrými zářezy a vystupujícími hranami. Nakonec figuru otevřel do prostoru, její objem tvořil myšleným pohybem ploch. Nejzazší podobu tohoto postupu představuje dřevěná plastika Sedící ženy (1916), nový skladebný princip najdeme i v sérii kreseb. Ani ve dvacátých letech Gutfreund geometrický rozvrh plastik neopouští, u civilistních plastik (zejména ve studiích) můžeme zaznamenat propojení jednoduchých tvarů (kužele, válce, koule). Ke zřetelnější geometrii Gutfreund přistupuje v samém závěru své předčasně uzavřené tvůrčí dráhy (Sedící žena II, 1927).

3. Portrét / Hlava

Na portrét se Gutfreund zaměřil v počátcích své umělecké dráhy a s novou intenzitou se k němu vrací v tvorbě dvacátých let. V mezidobí let 1912-15 ho však na čas odsouvá a zabývá se obecně námětem hlavy. Vychází ze skladby fragmentů, z níž vyvodí – podobně jako u figury – abstrahovanou konstrukci z prostupujících se plošných útvarů (Hlava s kloboukem, 1913-14). Kompoziční řešení hledal i v sérii kreseb, v nichž vrstvil geometrické fragmenty skládající tvář. Zjednodušením tvarů a zaměřením na plochu dospívá až k pozoruhodným „minimalistickým“ lineárním kresbám, jež jsou krajní redukcí či abstrakcí zvoleného tématu.

Výstava vznikla ve spolupráci Západočeské galerie, která má ve svých sbírkách významná sochařská díla, s Museem Kampa, kde je uložena Gutfreundova pozůstalost. Několik zásadních děl je zapůjčeno z dalších sbírek (Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Židovské muzeum v Praze, soukromá sbírka).

Na výstavě jsou prezentovány téměř dvě desítky soch a více než tři desítky kreseb, dále dobové fotografie a katalogy a také Gutfreundovy skicáky. Západočeská galerie spravuje početnou kolekci Gutfreundových plastik získanou v různých časových obdobích a z různých zdrojů, a to včetně umělcovy rodiny či přátel. Zajímavá je například akvizice Masky s náhrdelníkem (1920), kterou získala ZČG v roce 1968 z majetku V. V. Štecha.

Výstava byla přirpavena u příležitosti uplynutí 90 let od Gutfreundova úmrtí
(2. června 1927 utonul za nevyjasněných okolností ve Vltavě ve věku 37 let).

Komentované prohlídky s autorkou výstavy Alenou Pomajzlovou se konají 29. června, 1. srpna a 12. září vždy od 17 hodin.

PUBLIKACE

K výstavě Západočeská galerie vydává stejnojmennou publikaci s texty Aleny Pomajzlové – kniha bude představena 1. srpna od 17 hodin během komentované prohlídky výstavy.

PRACOVNÍ LIST pro nejširší veřejnost (s využitím pro rodiče s dětmi i skupiny, mládež apod.) je samoobslužná pomůcka, která hravým způsobem hledání konkrétních děl v expozici podle detailů provede návštěvníka celou výstavou a upozorní na tři hlavní sochařské úkoly Gutfreundova díla – na reliéf, figuru a portrét/hlavu, včetně kreseb, které s vybranými díly souvisí. Ke stažení ZDE.

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

Pro školní i jiné skupiny nabízíme k výstavě edukační galerijní programy, v případě zájmu kontaktujte edukátorku Mgr. Ivetu Řežábkovou, rezabkova@zpc-galerie.cz, 377 908 536.

Na výstavě uvidíte díla zapůjčená z následujících sbírek:
Moravská galerie v Brně
Muzeum umění Olomouc
Národní galerie v Praze
Oblastní galerie Liberec
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Židovské muzeum v Praze
Soukromá sbírka

Partnerem výstavy je Národní galerie v Praze.

Za podporu děkujeme:

Sledujte aktuality nejen k této výstavě na Facebooku: