Kubismus 1910—1925 ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni

08/10/2009 - 31/01/2010
výstavní síň „13“
Autor: 
Vojtěch Lahoda, Petr Jindra
Kurátor: 
Petr Jindra

Koncepce výstavy omezuje výběr děl z vynikajícího souboru kubistického umění ve sbírkách Západočeské galerie obdobím mezi rokem 1910, kdy v českém prostředí vznikají první protokubistická a kubistická díla, až rokem 1925, kdy se tvůrčí perioda autentického kubismu chýlí k závěru. S výjimkou Vincence Beneše a Otakara Kubína jsou na výstavě zastoupeni všichni hlavní představitelé českého kubismu z generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců: Josef Čapek, Emil Filla, Otto Gutfreund, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Václav Špála. Tento soubor doplňují kubizující obrazy Jana Zrzavého (Náměsíčník, 1913) a Zátiší se zelenou sklenicí Georga Karse (1914).

Zvolené časové omezení zabránilo slohovému rozostření materiálu a pomohlo udržet profilový kubistický charakter výstavy. Ze stejného důvodu výběr pomíjí příležitostné kubistické či kubizující práce autorů, kteří nepatří k určujícím osobnostem kubismu, a soustředí se především na jeho klíčové představitele. Vystavena jsou dvě plátna Josefa Čapka (Námořník, 1913, Hlava, 1915), osm obrazů Emila Filly, například Láhev, sklenice a dýmka z r. 1913, Zátiší BolsHlava starého muže z r. 1914, pět plastik Otto Gutfreunda, vedle Úzkosti (1911) vynikající „kubo-expresionistické“ reliéfy Portrét otce III (1911) a Koncert (1912–13), deset prací Bohumila Kubišty, mezi nimiž dominuje velkolepé Vzkříšení Lazara, šest obrazů Václava Špály včetně formálně razantní malby Tři ženy u vody z r. 1919, materiálově bohatá, senzitivní malba Antonína Procházky Kytice z r. 1922 a vynikající kubizující zátiší Georga Karse Zátiší se zelenou sklenicí z roku 1914, které je novým přírůstkem sbírky . Obraz Náměsíčník Jana Zrzavého (1913) připomíná symbolistní adaptace kubistické morfologie v českém moderním umění.

Výstavní prostor nově rekonstruovaný podle návrhu architekta Romana Kouckého podtrhuje soustředěný, komorní charakter expozice. Matově černá paneláž plynule obalující v pružných křivkách hrany interiéru sugestivně zdůrazňuje individuální kvality děl. Expozici uživují dobové citáty umělců a kritiků.

Výstavu doprovází katalog s grafickým řešením Roberta V. Nováka. Katalog obsahuje vedle kompletního obrazového materiálu objevný kulturněhistorický exkurz Romana Musila k okolnostem vzniku sbírky, stať Vojtěcha Lahody, která zhodnocuje význam sbírky a podrobněji se zabývá některými vybranými díly, a interpretační studii Petra Jindry ke Kubištovu Vzkříšení Lazara, obrazu, který byl od počátku budování sbírky považován za jeden z jejích vrcholů.