Dílo Huga Boettingera je zastoupeno i na výstavě v Domě U Černé Matky Boží v Praze

Kresby plzeňského rodáka, jehož velká retrospektivní výstava je až do ledna 2017 k vidění v Masných krámech, si můžete prohlédnout i na právě probíhající výstavě v Praze.

Výstava, kterou připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky, v. v. i., a Památníkem národního písemnictví, potrvá ve výstavním sále ve 4. patře Domu U Černé Matky Boží, Celetná 19, Praha 1 do 12. února 2017.

Výstava Lekce z karikatury: kubismus ukazuje prostřednictvím českého materiálu, jak humorističtí a satiričtí kreslíři reagovali na skutečná i fiktivní kubistická díla a jakým způsobem se moderní karikatura, jejíž podstata tkví v deformaci, výtvarné zkratce a autonomii výrazových prostředků, bezprostředně uplatňovala při hledání nových uměleckých forem. Neopomíjí přitom ani karikaturní portréty členů Skupiny výtvarných umělců, ani satirické kresby a karikatury, které vytvářeli sami čeští kubisté.

Sekce „Podoby Skupiny“ obsahuje karikaturní a humoristické podobizny členů Skupiny výtvarných umělců. Oddíl „Před kubismem“ pojímá rané karikaturní kresby malířů Emila Filly, Antonína Procházky a Zdeňka Kratochvíla, jednoho z průkopníků moderní české karikatury. Kratochvílovi je věnována i samostatná kapitola, prezentující zejména práce určené pro Umělecký měsíčník, vydávaný v letech 1911–1914. Sekce „Karikatura kubismu“ ukazuje, jak bylo nové umění viděno očima karikaturistů a humoristických kreslířů. Zbylé tři části výstavy mají politicko-satirický charakter. Kapitola „Emil Filla a Michl v bahně“ představuje umělcovy protiněmecké a protiválečné kresby, určené pro časopis Michel im Sumpf, na jehož vydávání se Filla podílel v letech 1917–1918 během své emigrace v Nizozemsku. Oddíl „Ve službách sociální kritiky“ je výběrem ze satirického alba kolorovaných litografií Mravnost pod úředním sklem, které vytvořil v roce 1923 Emil Artur Pittermann-Longen a formálně v něm čerpal z expresionismu a kubismu. Závěrečná část „Zvrhlé umění“ je věnována reakcím karikaturistů na kontroverzní anketu Národních listů Národu národní kulturu, uspořádanou v roce 1936, dále na neblaze proslulou výstavu Entartete Kunst, konanou následného roku, a nakonec na ostré vystoupení S. K. Neumanna proti modernímu umění.

Karikaturou se zabývala celá řada moderních malířů včetně Pabla Picassa. Ukazovala jim jednu z možností, jak se vymanit ze staršího způsobu zobrazování, založeném na nápodobě přírody. Někdy podmínily karikaturní činnost moderních tvůrců politické okolnosti jako v případě klíčové osobnosti českého kubismu Emila Filly. Důležitým fenoménem bylo parodování kubismu samého, jeho autorů i toho, jak k němu přistupovala konzervativní kritika.