Díla z výstavy

Zimní antifonář plzeňského faráře Mikuláše

Autor:
dvorské dílny; Mistr Geronského martyrologia – okruh
Rok/interval vytvoření:
1412

Knihovna Národního muzea

Rukopis vznikl na objednávku plzeňského faráře Mikuláše roku 1412 v dílně, která navazovala na pražskou dvorskou produkci. Konkrétně jsou nalézány analogie se Zlatou bulou Karla IV., s tvorbou Mistra Antverpské Bible a s Mistrem Geronského martyrologia.

Panna Maria s Ježíškem – Assumpta z Tismic

Rok/interval vytvoření:
1410

originál nezvěstný, kopie: Regionální muzeum v Kolíně, pobočka Podlipanské muzeum v Českém Brodě

Kompoziční typ tismické Marie je velmi blízký Plzeňské madoně, i když ve stranově otočené variantě. Ježíšek leží v náručí Panny Marie diagonálně, s mírně zvednutým trupem, aby se mohl chápat její roušky.

Sv. Petr ze Slivice

Autor:
katedrální huť u Svatého Víta
Rok/interval vytvoření:
1380 - 1390

ŘKF Slivice – Milín, od roku 1961 zapůjčeno do Národní galerie v Praze

Socha sv. Petra ze Slivice představuje velice blízkou obměnu zrcadlově převrácené kompozice Plzeňské madony, a to jak v postoji, ponderaci a pohybu, tak ve schématu draperie. Polychromie byla od počátku pouze v inkarnátu, vlasech a vousech; přírodní barevnost opuky v draperii doplňovalo zlacení lemů.

Monstrance z Chebu

Rok/interval vytvoření:
1400

Cheb, farní kostel sv. Mikuláše a Alžběty, ŘKF Cheb

Vzácně zachovaná obrovská procesní monstrance, schránka sloužící k veřejné prezentaci a uctívání Kristova svátostného těla, se ke krásným madonám vztahuje jako prominentní příklad architektury krásného slohu. Charakterizuje ji nejen mnohost a dekorativnost preciózně provedených článků, ale také odlehčení a zprůhlednění nosných prvků.

Madona svatovítská

Rok/interval vytvoření:
1395

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, zapůjčeno do Národní galerie v Praze

Pražská katedrála patřila k nejdůležitějším centrům krásného slohu nejen v českém, ale i v evropském měřítku. K jednomu z mnoha desítek oltářů v katedrále byla na přelomu 14. a 15. století určena deska s Madonou, vložená do rámu zdobeného vyřezávanými medailony, zvaná Madona svatovítská.

Madona svatotrojická

Rok/interval vytvoření:
1410

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou

Obraz je nejstarší replikou slavné Roudnické madony z dílny Mistra Třeboňského oltáře. Jde o zobrazení polopostavy Panny Marie hledící na malého Ježíška, kterého chová na levém boku. Maria je korunována, je symbolem církve a zároveň královnou nebes. Tento typ se nejčastěji označuje jako „Regina“.

Madona plzeňská

Autor:
Petr Parléř a svatovítská huť
Rok/interval vytvoření:
1384

katedrála sv. Bartoloměje, hlavní oltář

Plzeňská madona je nejen jedním z klíčových příkladů rané fáze krásného slohu, ale především nejvýznamnějším příkladem kultického díla, kterému je kontinuálně od jeho vzniku až po současnost prokazována náboženská úcta.