Díla z výstavy

Portrét Bedřicha Stefana

Autor:
Josef Šíma
Rok/interval vytvoření:
1932

Rozměrný Šímův portrét sochaře Bedřicha Stefana ojediněle zachycuje postavu Šímova přítele v celku. Současně propojuje objektivní realistický portrét umělce se záhadným torzovitým útvarem, o který se portrétovaný opírá. Jedná se o motiv, který Šíma zpracoval již o tři roky dříve v kresbách „Náčrt sochy“ a posléze na plátně Muž země. Torzovitý, vznášející se skalní útvar v podobě archetypálního těla je jakousi vnitřní představou vztahu hmoty a tvůrčí síly.

Krajina se dvěma stromy

Autor:
František Pořický
Rok/interval vytvoření:
1945

František Pořický (1880–1950) byl mimořádnou uměleckou a pedagogickou osobností v Plzni v 1. polovině 20. století. Ze secesně symbolistních východisek dospěl na konci své tvorby k prostým, o to však promyšlenějším kompozicím, jejichž krajně zjednodušené útvary v sobě soustřeďují silný duchovní obsah.

Hagar a Izmael na poušti

Autor:
Emanuel Krescens Liška
Rok/interval vytvoření:
1883

Starozákonní motiv Abrahámovy otrokyně Hagar vyhnané do pouště poskytoval malířům příležitost zobrazit osamělost matky a syna v nehostinné pustině. E. K. Liškovi (1852–1903), vrstevníkovi tzv. Generace Národního divadla, ale ubírajícího se jinou cestou, posloužil k vytvoření působivé scény zalité měsíčním svitem, který je pro jeho tvorbu příznačný.

Studie k Ženě a jezdci u jezera / Černé jezero

Autor:
Jan Preisler
Rok/interval vytvoření:
1905

Studie k ženě a jezdci patří do souboru Preislerových obrazů z let 1903–1905, které spojuje jeden z jeho nejznámějších motivů – černé jezero. Obrazy s osamělým mladíkem a bílým koněm, v krajině tvořené bílými útesy a temnou vodou, byly podle autorových vlastních slov ztělesněním „různých smutků, nevěr a melancholií“. Kromě osobních pocitů se však do nich promítají také podněty moderní evropské malby počátku 20. století.

Dotyk židle I.

Autor:
Adriena Šimotová
Rok/interval vytvoření:
1990

Adriena Šimotová (1926–2014) byla výrazná představitelka umělecké generace šedesátých let, která se proslavila svým neotřelým přístupem k papíru a jeho vrstvením, prolamováním, perforováním. Podílela se na výzdobě československého pavilonu na Expu 58, po roce 1989 vyučovala na umělecké akademii v Salzburku.

Model Rybářské bašty na plzeňském výstavišti

Autor:
Klement Štícha
Rok/interval vytvoření:
1967

Rybářská bašta byla nejznámějším z kolekce atypických restauračních pavilonů, které vznikly v letech 1966–1969 u příležitosti výstav Ex Plzeň v areálu plzeňského výstaviště. Objekty, promyšleně a efektně mísící prvky lidové architektury s ohlasy tzv. bruselského stylu, navrhl architekt Klement Štícha (1933–2013).

Sněžení, Zima

Autor:
Josef Lada
Rok/interval vytvoření:
1942 - 1944

Volná tvorba Josefa Lady úzce souvisí s jeho činností kreslířskou a ilustrátorskou. Poté, co se v roce 1905 vyučil knihařskému řemeslu, začal Lada svými kresbami přispívat do periodik převážně humoristického charakteru (Dobrá kopa, Humoristické Listy, Šibenice, Kvítko z čertovy zahrádky), záhy přibývají zakázky na ilustrování knih.

Ela v klobouku

Autor:
Max Švabinský
Rok/interval vytvoření:
1904

inkoust, akvarel, pastel, lepenka, 69 × 58 cm

Na uměleckých výstavách debutoval Max Švabinský v polovině devadesátých let 19. století a ve své generaci se mezi převažujícími krajináři stal spolu s Janem Preislerem nejpřednějším figuralistou, autorem alegorických a symbolických kompozic, ale také budoárových scén a samozřejmě portrétů.

Muž z Hrabic

Autor:
Jan Havlic
Rok/interval vytvoření:
1958

olej, plátno, 48 x 33 cm

Plzeňský autor Jan Havlic namaloval obraz Muž z Hrabic za svého pobytu na vojně v Českých Budějovicích. Havlicovi bylo tehdy umožněno věnovat se ve svém volném čase malířské tvorbě, což využíval nejen v místě své vojenské posádky, ale i v nedalekém okolí, kam vyrážel hledat vhodné motivy.

Madona zvaná Dýšinská

Autor:
Mistr michelské madony – dílna
Rok/interval vytvoření:
1345 - 1355

plastika, lipové dřevo, 43 x 11 x 9,5 cm

Řezba Madony z Dýšiny stylově náleží do oeuvru dílny anonymního Mistra Michelské madony, vůdčí postavy sochařství třicátých až padesátých let 14. století v Čechách před vystoupením Petra Parléře. Drobná, jemně utvářená soška se morfologicky váže k dílům produkce spojené s dílnou Mistra Michelské madony.

Buchenwald

Autor:
Emil Filla
Rok/interval vytvoření:
1946 - 1947

Emil Filla (1882-1953) byl vězněn v koncentračním táboře po celou dobu trvání 2. světové války. Po osvobození vytvořil na téma Buchenwald tři obrazy, z nichž dva se nacházejí ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni.

Mlno

Autor:
Josef Šíma
Rok/interval vytvoření:
1929

olej, plátno, 60 x 37 cm

Josef Šíma, bytostný malíř a přední osobnost moderního evropského výtvarného umění, prožil většinu svého života ve Francii, kde působil od počátku dvacátých let. Velký vliv na něj mělo setkání s mladými básníky Rogerem Gilbert-Lecomtem, René Daumalem a dalšími, s nimiž v roce 1927 založil skupinu Vysoká hra (Le Grand Jeu).

Zrození Hanse Heilinga

Autor:
Maxmilián Pirner
Rok/interval vytvoření:
1886 - 1887

S prastarou německou pověstí o Hansi Heilingovi vztahující se k Svatošským skalám v údolí Ohře u Karlových Varů se Maxmilián Pirner (1854–1924) seznámil už v dětství, které strávil v nedalekém Lokti. Legenda o synovi lesní víly nadaném nadpřirozenou mocí a jeho nešťastné lásce k pozemské dívce se stala jeho osudovým tématem, ke kterému se stále vracel.

Zimní večer

Autor:
Adolf Kosárek
Rok/interval vytvoření:
1859

olej, plátno, 90 x 78 cm

Jeden z posledních obrazů umělce je prodchnut pocitem smutku z blížící se smrti. Adolf Kosárek zemřel téhož roku v pouhých 29 letech na tuberkulózu.
Obraz byl součástí sbírky Dr. Františka Müllera a tvořil výzdobu Müllerovy vily v Praze navržené Adolfem Loosem.

Koncert

Autor:
Otto Gutfreund
Rok/interval vytvoření:
1912 - 1913

reliéf, bronz, 44 x 68 cm

Reliéf Koncert patří do úvodní fáze Gutfreundovy tvorby, kdy se po školení u významného francouzského sochaře Émila-Antoina Bourdella vrací v roce 1910 z Paříže zpět do Prahy. Zde se v podnětném prostředí právě vznikající Skupiny výtvarných umělců jeho výtvarný jazyk postupně začíná obracet ke kubistickému vyjádření, jež plně rozvíjí v následujících letech a setrvá u něj ještě i v průběhu první světové války.