olej, plátno, 48 x 33 cm
Plzeňský autor Jan Havlic namaloval obraz Muž z Hrabic za svého pobytu na vojně v Českých Budějovicích. Havlicovi bylo tehdy umožněno věnovat se ve svém volném čase malířské tvorbě, což využíval nejen v místě své vojenské posádky, ale i v nedalekém okolí, kam vyrážel hledat vhodné motivy.
plastika, lipové dřevo, 43 x 11 x 9,5 cm
Řezba Madony z Dýšiny stylově náleží do oeuvru dílny anonymního Mistra Michelské madony, vůdčí postavy sochařství třicátých až padesátých let 14. století v Čechách před vystoupením Petra Parléře. Drobná, jemně utvářená soška se morfologicky váže k dílům produkce spojené s dílnou Mistra Michelské madony.
Emil Filla (1882-1953) byl vězněn v koncentračním táboře po celou dobu trvání 2. světové války. Po osvobození vytvořil na téma Buchenwald tři obrazy, z nichž dva se nacházejí ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni.
olej, plátno, 60 x 37 cm
Josef Šíma, bytostný malíř a přední osobnost moderního evropského výtvarného umění, prožil většinu svého života ve Francii, kde působil od počátku dvacátých let. Velký vliv na něj mělo setkání s mladými básníky Rogerem Gilbert-Lecomtem, René Daumalem a dalšími, s nimiž v roce 1927 založil skupinu Vysoká hra (Le Grand Jeu).
S prastarou německou pověstí o Hansi Heilingovi vztahující se k Svatošským skalám v údolí Ohře u Karlových Varů se Maxmilián Pirner (1854–1924) seznámil už v dětství, které strávil v nedalekém Lokti. Legenda o synovi lesní víly nadaném nadpřirozenou mocí a jeho nešťastné lásce k pozemské dívce se stala jeho osudovým tématem, ke kterému se stále vracel.
olej, plátno, 90 x 78 cm
Jeden z posledních obrazů umělce je prodchnut pocitem smutku z blížící se smrti. Adolf Kosárek zemřel téhož roku v pouhých 29 letech na tuberkulózu.
Obraz byl součástí sbírky Dr. Františka Müllera a tvořil výzdobu Müllerovy vily v Praze navržené Adolfem Loosem.
reliéf, bronz, 44 x 68 cm
Reliéf Koncert patří do úvodní fáze Gutfreundovy tvorby, kdy se po školení u významného francouzského sochaře Émila-Antoina Bourdella vrací v roce 1910 z Paříže zpět do Prahy. Zde se v podnětném prostředí právě vznikající Skupiny výtvarných umělců jeho výtvarný jazyk postupně začíná obracet ke kubistickému vyjádření, jež plně rozvíjí v následujících letech a setrvá u něj ještě i v průběhu první světové války.
